Důležité informace

Peníze
 měnou zde je Dirham (AED), jehož kurz je pevně vázaný na americký dolar. 1 USD je 3,67 AED. Bohužel to samé neplatí o koruně, která je oproti dolaru slabší, než bych si přál.
 
Nákupy
 Dubaj je rájem nákupů. Čech si zde bude připadat jako doma. Na každém rohu najdete nějaké to obchodní centrum. Regály přetékají zbožím. Smlouvat můžete pouze na trhu. V moderních obchodních centrech je většinou cena pevně stanovena.
 
Jídlo
 Emiráty nejsou zrovna vyhlášené svojí kuchyní. Díky kosmopolitní povaze města zde najdete restaurace s všemožnými vlivy - od thajské, čínské, přes tureckou, evropskou až po mexickou. Ve starší části města najdete plno rodinných restaurací, nebo spíše kiosků, kde se dá najíst za rozumnou cenu. Výběr je jen na vás. Ceny nejsou přemrštěné, úplný výbuch to taky není, ale dá se. Ceny se zde pohybují kolem  10-15 AED. V lepších restauracích je cena znatelně vyšší.
 
Alkohol
 V emirátech platí částečná prohibice. Alkohol zde v normálním obchodě nekoupíte. V hotelech podávají hostům alkoholické nápoje, ale jejich cena je závratná. Občas se stane, že naháněči z restaurací vás osloví s nabídkou alkoholu. I zde platí, že cena bude vyšší, než je u nás normální. Dočetl jsem se, že existují speciální obchody. Jsou ale neoznačené a není jich mnoho. Alkohol se zde prodává jen cizincům a obyvatelé Dubaje mohou zakoupit alkohol pouze na jakési povolenky. Dovoz není zakázán. Nemuslimové si mohou dovézt (podle ministerstva zahraničí ČR) 4 litry alkoholu. Já si dovezl bez problému 0,7 litru tvrdého na večerní mlsání a zapomětlivé kamarády jsem od mrazáku na pokoji musel odhánět. 
 
Cigarety
 jsou, jako ve většině asijských zemí, levnější. Jen nevím jestli je to dobře nebo špatně. 
 
Zdraví
 Do emirátů není potřeba speciálního očkování. Je to více-méně země evropských standardů. Pokud potřebujete do sebe vpravit nějakou tu injekci pro lepší pocit, zkuste vakcínu proti břišnímu tyfu (cestovatelský průjem).
 
Doprava
 Dopravu ve mestě zajištuje jedna společnost (RTA). Ta má pod sebou skoro vše: od taxíků, přes autobusy, tramvaj až po metro, které je nejdelší trasou řízenou automaticky (bez řidiče) na světě.
 Na všechny trasy hromadné dopravy můžete uplatnit "legitku" v podobě kreditní karty, kterou si koupíte za 20 AED a v ceně je kredit v hodnotě 14 AED. Platí 5 let. Na výběr jsou modré, červené, stříbrné, a nebo zlaté karty. Zlatá karta vás opravňuje k cestování ve speciálně oddělené části metra, kde se nemačkáte a doslova neperete o prostor s filipínci a indy, cestovné vychází 2x dráž než u stříbrné karty. S modrou a s červenou kartou nemám zkušenosti, ale modrá by měla být personalizovaná a červená by měla fungovat jako dobíjecí lístek. Dobít kredit si můžete pouze v kioscích ve stanicích metra, v automatech na zastávkách tramvaje a nebo na autobusových nádražích. Když vám dojde kredit v autobusech, a revizor vás tam chytí, zaplatíte pokutu 210 AED. Zde bych měl upozornit, že při nástupu do autobusu si musíte píchnout a při výstupu zase odpíchnout u čtečky karet. Občas se stane, že čtečka vaši kartu nezaznamená a i když fyzicky vystoupíte, kredit se vám odečítá dál. Takže píchejte s předstihem a kvalitně, před zastávkou se můžou tvořit fronty.
 Cena dopravy je závyslá na tom, do jaké zóny cestujete. (Jsou tuším 4). Pokud se pohybujete v jedné zóně a přestupujete pouze v metru, je cena za cestu cca 5 AED. Pokud přestoupíte ve stejné zóně například z metra na bus či tramvaj, počítá se to jako nová cesta. Čím více zón projedete, tím je jízdné dražší. Nejvíc se nám odečetlo tuším 12 AED, ale to jsme jeli přes celé město metrem z Dubajské Maríny na hotel.
 V metru jsou vyjma VIP zóny, ještě zóny dělené pro muže a ženy. Vagóny pro muže mají modré pruhy a pro ženy fialové. Ve večerní špičce je um tyto pruhy zahlédnout. I tak se našla aktivistka v hidžábu, která nás doslova vykřičela do modrých průhů. Co na tom, že indičtí spolucestující jí ignorovali, byla ráda alespoň za částečný úspěch.